Psychika ženy v přechodu. V souvislosti s menopauzou se nejčastěji mluví i fyzických příznacích – od ztráty menstruačního cyklu až po řídnutí kostí. Ovšem na psychickou stránku se často zapomíná, a přitom perimenopauzální deprese a jí podobné míří do ordinací psychologů a psychiatrů stále častěji.

Menopauza je přirozený biologický proces, během kterého tělo ženy ve věku kolem 45–50 let přestává produkovat estrogen. Dochází k nepravidelnosti v menstruačním cyklu a nakonec k jeho úplnému vymizení.

Klimakterium příznaky

Hlavními a zároveň nejznámějšími příznaky menopauzy jsou návaly horka a noční pocení. Kromě toho se mohou vyskytnout i:

Zpravidla se nevyskytují všechny, ovšem jejich nástup se stupňuje v průběhu cca pěti let a leckdy tyto obtíže přetrvávají i dlouho po diagnostikované menopauze. To ovšem není všechno. U některých žen se mohou rozvinou také deprese.

Tyto obtíže se nejčastěji vyskytují v období menopauzy, ale najdeme je i u žen před a po menopauze. Souvisí se stále se snižující hladinou estrogenu. Ovšem i se sociologickými aspekty. Ženy pociťují změny v oblastech svého rodinného, profesního i sociálního života. A na přetřes samozřejmě přijdou i myšlenky, související se vzhledem těla a ztrátou pocitu ženskosti. V tomto období často propukají leckdy i dříve diagnostikované deprese nebo např. bipolární porucha. Tyto diagnózy se zpravidla vyznačují specifickým klinickým obrazem a zpravidla vyžadují docela odlišnou léčbu než deprese u žen z jiných věkových skupin. Bohužel ne vždy je současnými lékaři toto doporučení reflektováno.

Únava v přechodu – jaký je výskyt perimenopauzální deprese?

Odhaduje se, že riziko deprese u žen, které právě procházejí obdobím menopauzy, je asi 2–5kx vyšší než v období před či po. Až polovina žen v této části života se označuje za „depresivní“ a zhruba stejný počet žen hlásí takové příznaky, jako je podrážděnost, smutek, úzkost, nespavost nebo selhávání paměti.

Vývoj deprese také závisí na věku, ve kterém se žena dostane do menopauzy. Častější je u žen s dřívějším nástupem před 45 lety (10-15%), a méně často se tento stav týká žen s menopauzou začínající ve věku 48 let nebo později (5-6%). A velmi vysoká čísla najdeme i u žen s uměle vyvolanou menopauzou – např. po některých operacích nebo po absolvování radioterapie.

TIP: Přečtěte si recenzi vítězného doplňku stravy v období menopauzy

Kdy je riziko perimenopauzální deprese větší?

Zajímá vás, zda se podobné obtíže netýkají i vás? Pak byste měly vědět, že riziko zmiňované perimenopauzální deprese je vyšší u těch žen, u nichž byla již dříve diagnostikována jakákoli forma deprese vyžadující antidepresiva. Mezi další rizikové faktory patří také:

Riziko deprese v menopauzáním období je v současné době zvýšené kvůli zesíleným negativním vlivům, souvisejícím se změnami životního stylu v oblasti mateřství, rodinného života, profesního života, plodnosti, fyzické zdatnosti a pocitu osobní krásy. Pozdní těhotenství a mateřství, tlak okolí – to všechno je spolehlivým spouštěčem deprese nejenom v období menopauzy.

Jaké jsou příznaky deprese při menopauze?

Ženy trpící menopauzální depresí jsou často nejdříve postiženy psychosomatickými obtížemi. Pozorují např. bolestivější menstruaci, bolesti rukou, silnější migrény apod. Velmi brzy navážou i klasické psychické potíže: úzkost, podrážděnost, horší nálada, pesimismus, snížená kvalita spánku a poruchy spánku, nedostatek chuti k jídlu (nebo naopak přejídání) atd.

Diagnóza perimenopauzální deprese – jak se stanovuje?

Diagnóza patří vždy do rukou odborníka! Je totiž vždy nutné vyloučit somatické příčiny depresivních příznaků, např. nedostatek některých hormonů, špatná činnost mozku apod. Doporučeny jsou také gynekologické a endokrinologické konzultace a doporučují se i psychologické testy.

Diagnóza perimenopauzální deprese může být ovšem obtížná – a to právě proto, že je tak málo známá. Ženy si s tímto obdobím totiž spojují jen ony fyzické obtíže a nikoli psychické. A řada z nich si zkrátka neuvědomuje, že smutek, nedostatek chuti k běžným činnostem, únava a další příznaky deprese jsou abnormální stavy, které je možné účinně léčit – ať už prostřednictvím farmak nebo bylinek.

Kontryhel v přechodu aneb kdy vyhledat pomoc?

Začínáte-li na sobě některé z výše zmíněných příznaků pozorovat, určitě nečekejte, až se rozvinou do nekontrolovatelné formy. Naopak, žádoucí je včasná pomoc. Nemusíte ihned k lékaři, sáhněte po bylinkách. Ty vám mohou účinně pomoci. Přistupujte k nim však opatrně. Například oblíbená kontryhelová kúra je skvělá, ale pokud se vaše obtíže nezlepší ani po 6-8 týdnech, je rozhodně nedostačující a rozhodně byste měly vyhledat odbornou pomoc.

Konzultace s psychologem nebo psychiatrem je rovněž doporučena, pozorujete-li na sobě po dobu delší než dvou týdnů některý z těchto příznaků:

Jak se léči psychické potíže v období menopauzy

Léčba žen s perimenopauzální depresí by měla být za optimálních podmínek prováděna zároveň gynekologem i psychiatrem, kteří mezi sebou spolupracují. Může tudíž zahrnovat i hormonální substituční terapii (nejčastěji jsou tyto přípravky obsahující estrogeny podávané orálně nebo vaginálně) často v kombinaci s antidepresivy (obvykle ze skupiny selektivních inhibitorů)

Spolupráce těchto odborníků je důležitá, protože je třeba sledovat rizika spojená s používáním hormonálních přípravků a psychotropních léků zároveň. Důležitý je také „poradní hlas“ obvodního lékaře, který nejlépe zná pacientčinu diagnózu a dokáže zhodnotit všechna potenciální rizika.

Není tudíž překvapením, že řada žen na tuto účinnou pomoc nedosáhne. Problémy s ledvinami, rozhozený metabolismus tuků, podcenění závažnosti příznaků – to všechno může způsobit, že se problémy s depresí překlenou až do téměř nezvládnutelné roviny.

A co víc, zejména hormonální substituční terapie s sebou nese řadu vedlejších účinků. Neprojevují se u všech žen, přesto však není možné předem určit, kdy a u koho k jejich výskytu dojde. Velmi problematickým vedlejším faktorem je například silné přibírání na váze, které má negativní vliv na veškerý další život postižené ženy.

Nepřekvapí proto, že se řada pacientek uchyluje k nejrůznějším přírodním doplňkům a prostředkům stravy. Neslibují jim sice okamžitou pomoc jako mnozí lékaři, ale spíše cílí na postupné a přirozené obnovení přirozené produkce hormonů v těle. Není třeba dosahovat vysokých hodnot, leckdy stačí jen drobné zlepšení a psychické zdraví se promění jako mávnutím kouzelného proutku. Je však třeba vybírat preparáty, které mohou skutečně pomoci. Dobrým vodítkem je vyvážené složení s několika účinnými látkami a samozřejmě přítomnost veškerých potřebných zdravotnických certifikátů. Nejsou-li přítomny, pak k nákupu rozhodně nepřistupujte.

Feminus jako pomocník nejenom při menopauze

Velmi pozitivní vliv na psychické zdraví během menopauzy má celá řada rostlin. Z těch českých můžeme jmenovat zejména již zmíněný kontryhel obecný, dále pak anděliku nebo kotvičník zemní. A pokud bychom chtěli sáhnout spíše po exotice, pak to bude určitě legendární damiána, indický ženšen nebo pískavice řecké seno.

A právě přípravek Feminus v sobě kombinuje většinu těchto vyjmenovaných bylin. Navíc je doplňuje o důležité vitamíny a minerály a korunu všemu dává jeho jednoduché užívání a přívětivá cena. Navíc jde o ryze český výrobek, přizpůsobený právě potřebám a přáním českých žen.

 

kdy dochází k menopauze?

Na tuto otázku neexistuje jednotná odpověď, protože menopauza může u různých žen nastat v různém věku. Průměrný věk menopauzy je však 51 let. U některých žen může menopauza nastat dříve, u jiných až po padesátce nebo dokonce po šedesátce. Neexistuje žádná jednoznačnou odpověď na otázku, kdy nastává menopauza. Průměrný věk je však 51 let. U některých žen může menopauza nastat dříve, u jiných později. Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď.